Tisíc korun na měsíc na jídlo: S čím se potýkají matky samoživitelky a jak jim můžete pomoc?

Představte si, že by pro vás hroznové víno či vstupenky do kina byly nedosažitelnou komoditou. I taková je realita rodin, v nichž jeden rodič chybí. Současná krize nejvíce dopadá na sociálně slabé, přičemž do této skupiny až z 30 % spadají matky samoživitelky. Problémy, se kterými se potýkají, jsou pro běžného občana často nepředstavitelné. Podpora státu je velice nízká a dávky je často obtížné získat. Jak žijí české matky samoživitelky, jak na ně dopadla krize a jak jim můžeme pomoc?

 

Matky samoživitelky v Česku

Podle výzkumu Českého statistického úřadu z roku 2013 bylo 13,5 procenta rodin neúplných, tedy pouze s jedním rodičem. Ačkoliv existují i samoživitelé otci, ve více jak 80 % případech je v neúplné rodině živitelkou žena. I proto je častější spojení matka samoživitelka.

Ze statistiky ČSÚ vyplývá, že každá sedmá rodina je závislá pouze na jednom rodiči. Podle stejného výzkumu se až 35,1 % samoživitelek pohybuje na hranici chudoby, či je přímo v hmotné nouzi. Co si ale pod těmito čísly představit?

„Hroznové víno jsme nekoupily s dcerou už několik let, je to pro nás exkluzivní ovoce. My samy si obvykle kupujeme třeba mrkve nebo jablka, občas pár rajčat, v zimě čas od času mandarinky. Ale třeba papriky jsou příliš drahé, ty si dovolit nemůžeme,“ uvádí v reportáži Seznam Zprávy Jarmila K., samoživitelka a matka dvou dětí. „To, co lidé aktuálně (vlivem pandemie, pozn. red.) vnímají jako izolaci a omezení, je pro mě úplně normální. Nemůžu si dovolit chodit ven s kamarádkami, nechodím do restaurací na obědy, na kafe nebo do divadla. Když jsem chtěla jít s dcerou do zoo, musela jít s jejími kamarádkami a jejich rodiči, protože bych nemohla zaplatit vstup pro nás obě,“ dodává.

Většina neúplných rodin si po zaplacení nájmu musí vystačit s pouhým tisícem či dvěma na měsíc. Jiným pak peníze nestačí ani na nájem.

Podle ČSÚ téměř 15 % ze samoživitelek po zaplacení nájmu zůstane částka na hranici životního minima. Podle společnosti Proequality se v tíživé situaci ocitá až 50 % matek po rozvodu. Tato situace nedopadá pouze na matky, ale i na děti, jež jsou na jejich příjem a péči odkázané. Mnoho samoživitelek se navíc ocitá v dluhové pasti, když se pokusí dočasně řešit své výdaje půjčkou, kterou však nemají jak splatit.

Nadace Algo pomáhá v znevýhodněných rodinách. Přečtěte si, komu jsme díky vám, našim dárcům, v posledních letech pomohli vyřešit obtížnou situaci.

 

Co komplikuje situaci matek samoživitelek?

Podle studie Jaroslavy Hasmanové Marhánkové z roku 2013 zkoumající situaci svobodných matek v České republice má většina samoživitelek horší postavení na trhu práce než muži či bezdětné ženy. Marhánková uvádí, že ženy běžně vydělávají v průměru o 25 % méně než muži. Rodinná situace samoživitelek navíc v mnoha případech komplikuje i samotné hledání zaměstnání.

„Ženy jako skupina obecně čelí na trhu práce řadě znevýhodnění, promítajících se do pravděpodobnosti jejich přijetí, výše platu i rizika nezaměstnanosti. Při omezování výroby či problémech firmy jsou ženy propouštěny jako první,” píše ve své studii.

Podle dat Evropské komise k březnu 2020 se platová propast v závislosti na pohlaví sice snížila na 20 %, matky samoživitelky však s finančními obtížemi bojují dále. Klíčovým problémem je kombinace péče o děti a docházení do zaměstnání. Samoživitelky potřebují obstarat chod domácnosti a zároveň pracovat na plný úvazek. Mnohdy pak volí jakoukoliv práci, kterou mohou kombinovat s péčí o děti – spíše než kariérně perspektivní zaměstnání.

 

Matky samoživitelky a prostituce

Z reportáže online zpravodaje iRozhlas vyplývá, že mnoho žen, jež jsou na finanční podporu rodiny samy, se často uchylují k prostituci. „Je to dobrá injekce, rychlé a velké peníze. Stát mi nepomohl, měla jsem od něj 3 800 korun a tím to haslo. Na sociálce mi řekli, že mám říct rodičům a vařit ekonomicky. Za první tři měsíce od toho, co jsem začala pracovat, jsem si zaplatila nájem na rok dopředu,“ uvádí pro iRozhlas samoživitelka Iva.

Poskytování sexuálních služeb v Česku mapuje nezisková organizace Rozkoš bez rizika. Podle jejich projektové manažerky Barbory Pšenicové tvoří matky samoživitelky více jak 50 % sexuálních pracovnic. „Kdybychom předpokládali nějakou typickou představitelku sexbyznysu, tak bude pracovat na privátu. Bude jí okolo 30 let a s největší pravděpodobností může mít děti, protože matek samoživitelek máme přes polovinu,“ uvádí pro iRozhlas.

Ženy, jež jsou tíživou situací dovedeny až k sexuálním pracem, se navíc často potýkají se stigmatizací, která jim znemožňuje problém řešit jinak. Mnoho žen se za svou situaci stydí. Podle Barbory Pšenicové z Rozkoš bez rizika je s matkami v tísni velice často obtížné o situaci komunikovat otevřeně, protože mají pocit, že si ji zavinily samy.

Tyto domněnky potvrzuje i reportáž zpravodaje iDnes. Podle lednového výzkumu iDnes si 21 % dotázaných mužů myslí, že výchova dítěte na vlastní pěst byla volba samoživitelů. 13 % mužů míní, že se samoživitelky měly více snažit udržet rodinu pohromadě. Tohoto názoru je pouze 5 % dotázaných žen.

Chcete pomoci některé ze znevýhodněných rodin? Obraťte se na nadaci Algo. Zajistíme, že se váš příspěvek dostane tam, kde je ho nejvíc potřeba.

 

Pandemická situace zhoršila situaci matek samoživitelek

Situaci výrazně zhoršuje pandemická situace a opatření s ní spojená. Krize se zpravidla nejvýrazněji projevují u chudší populace, kvůli nedostatku hmotných rezerv. Většina samoživitelek vychází s financemi jen natěsno a v případě výpadku příjmu následující měsíc nemají ani na zaplacení základních výdajů, jako jsou nájem či jídlo.

Pandemie o práci připravila mnoho matek samoživitelek, některé jen dočasně, jiné pak i dlouhodobě. Avšak i matkám, které si práci zvládly udržet, pandemie způsobila výrazné komplikace. Po uzavření škol a školek bylo mnoho matek nuceno přestat docházet do zaměstnání, protože nedokázaly obstarat hlídání pro děti.

Výsledky nejnovějšího výzkumu agentury STEM potvrzují, že pandemie na samoživitele dopadá skutečně tvrdě. Polovina oslovených rodičů samoživitelů musela v uplynulých dvanácti měsících šetřit na jídle, čtyři z deseti na provozu domácnosti a každý pátý musel své finanční potíže řešit prodejem majetku nebo vybavení domácnosti. Třetině samoživitelů nestačí peníze na oblečení ani stravu, ani na výdaje spojené s bydlením.

 

Pomoc matkám samoživitelkám

Finanční pomoc státu je podle dostupných zdrojů v praxi nedostatečná a mnohdy je nadto velice obtížné ji získat. Základním příspěvkem na péči by mělo být výživné ze strany expartnera, podle výzkumů však pravidelné alimenty dostává pouze každá druhá žena. V lednu 2018 byl průměrný dluh na výživném 92 tisíc korun. Ačkoliv u mnohých neplatičů byly důvodem pro dluh finanční potíže, u některých z nich za nesplácením dávek údajně často stála pouhá neochota.

V listopadu 2020 vláda řešila schválení zákona o tzv. zálohovaném výživném, jehož vlivem by nezaplacené alimenty hradil do 3 000 Kč měsíčně za dlužníka stát. Návrh zákona byl i přes kontroverzní diskuzi schválen a momentálně čeká na podpis prezidenta. Zákon by matkám v nouzi mohl výrazně pomoci – v rodinách samoživitelek je každá tisícikoruna klíčová.

Pomožte některé ze znevýhodněných rodin. Samoživitelkám situaci usnadní i částky, které se mnohým z nás mohou zdát jako banální. Přispějte i vy.

 

Krizové dávky pro matky samoživitelky stagnují

V kontextu pandemie měly finanční problémy spojené s výpadkem příjmů v rodinách samoživitelek kompenzovat dávky jako např. příspěvek na péči o dítě, či tzv. mimořádná okamžitá pomoc. V praxi však získání finanční injekce bylo velice komplikované a mnohdy přišlo až s několikaměsíčním zpožděním.

„Předpokládala jsem, že to bude mimořádné a okamžité. Všude vláda ujišťuje, jak jsou úředníci vstřícní a aktivní. Není to tak,” uvedla v květnu 2020 pro Seznam Zprávy samoživitelka Silvie. Silvie pro získání dávky musela projít velice náročným řízením – bylo nutné doložit výpisy z účtu za leden, únor a březen. Když se schvalování protáhlo, musela přidat doklady o výdajích i za duben. Úřednice po ní navíc žádala i potvrzení, že si její pětiletá dcera nijak nevydělává.

Díky medializaci jednotlivých případů nakonec došlo k dočasnému zlepšení, pro matky v nouzi je však situace náročná dlouhodobě. Dávky od státu jsou velice nízké a žadatelky musí splňovat mnoho podmínek, aby o ně mohly zažádat. Přijít o finanční podporu je tak velice snadné – stačí např. vydělat o sto korun více, než podmínky stanovují, či se včas nedostavit na úřad práce. Řešení je v praxi třeba hledat jinde.

 

Matkám samoživitelkám pomáhají nadace

„Myslím, že ten, kdo matkám samoživitelkám pomůže, určitě nebude stát. Skvěle zafungovala solidarita lidí i nadací. Stát tohle moc nezajímá. Skupina samoživitelek není tak velká skupina, aby byla slyšet a uměla na stát tlačit. Někdo z politiků čas od času v televizi řekne, co pro ty matky dělá, ale v reálu to tak vůbec není,“ uvedla pro Seznam Zprávy jedna ze samoživitelek.

Nejvýraznější pomocí, kterou lze matkám samoživitelkám poskytnout, je tak finanční obnos věnovaný některé z nadací, jež tyto dávky zprostředkovávají. Dobrou zprávou však je, že nadací, jež se na problematiku zaměřují, v posledních letech roste. Jejich pomoc je přitom pro matky samoživitelky klíčová. Díky fondům matky mohou nakrmit své děti a přečkat tak náročné období, kterým zrovna prochází.

Pokud chcete zlepšit kritickou situaci v některé z českých neúplných rodin, kontaktujte nadaci Algo. Od roku 2012 pomáháme v rodinách, které se kvůli nedostatku financí ocitly v hmotné nouzi a momentálně nemají na nájem či na jídlo. V rámci veškerých transakcí postupujeme maximálně transparentně a vy tak máte jistotu, že vaše pomoc bude doručena tam, kde je jí skutečně potřeba.