Problém chudoby a nemocí se netýká pouze dětí ze zemí tzv. třetího světa. S dětskou chudobou se musí potýkat všechny země a ani Česká republika není výjimkou. Téma chudoby nejen dětí začalo více rezonovat společně s pandemií koronaviru. A není se čemu divit. Právě v důsledku pandemie může do chudoby nově upadnout až 35 000 dětí. Jak se žije chudým a nemocným dětem si přiblížíme v dnešním článku. Statistiky odhadují, že se v Česku momentálně nachází až 100 000 chudých dětí.

Jaké jsou překážky chudých dětí

Pokud hovoříme o opravdu malých dětech, většinou vše záleží na rozhodnutí a přístupu rodičů. Děti tak o svém životě nemohou rozhodovat, ale následky rozhodnutí rodičů ovlivní jejich budoucnost na celé roky.

Školka jako základ

Často se právě rodiče dětí ze sociálně slabých rodin rozhodnou, že nebudou své dítě posílat do školky. Mezi jejich nejčastější argumenty patří to, že je zbytečné dítě do školky posílat, když je jeden z rodičů doma. Navíc docházka do školky s sebou nese další náklady – kromě měsíčního poplatku do nich můžeme započítat peníze na obědy, výtvarné potřeby či výdaje na další aktivity.

Bohužel jsou tyto pravidelné výdaje pro některé rodiny neúnosné a školku si tak nemohou dovolit. Tím však neúmyslně připravují svým dětem znevýhodněnou startovací pozici. Výzkumy totiž dokazují, že děti, které neabsolvovaly předškolní vzdělávání, si vedou hůře ve škole a následně mají horší šanci na uplatnění v dospělosti.

Na okraji kolektivu

Ani nástup do základní školy není pro chudé děti jednoduchý. Ve věku kolem šesti let začínají více vnímat vlastní materiální nedostatek, zvlášť mezi ostatními dětmi. Často jsou také postaveny na okraj kolektivu právě kvůli nemodernímu či neznačkovému oblečení a dalšímu vybavení. Pro rodiče chudých dětí je školní docházka finančně velmi náročná. Pro některé může být problém financovat například obědy. Tím, že dítě nechodí na společné obědy ve školní jídelně, přichází o možnost bližšího kontaktu se spolužáky.

Rovněž se chudé děti mohou jen zřídka účastnit školních výletů, exkurzí či návštěv divadel a kin, které je potřeba financovat zvlášť. Opět jsou tím vyčleněné z kolektivu, a navíc přichází o zážitky, které jim rodina buď nezprostředkuje, nebo jen ve velmi omezeném množství.

Děti z chudých rodin čelí potížím i v případě kroužků a volnočasových aktivit. Při jejich výběru totiž není nejdůležitějším faktorem preference dítěte nebo rozvíjení jeho talentu, ale cena kroužku a nákladnost vybavení. Někdy takovým dětem nezbývá nic jiného, než se potulovat po sídlišti či trávit čas po škole před televizí. Takové dítě se pak nerozvíjí, a navíc může snáze sklouznout k různým projevům patologického chování.

Vzdělání je cesta

Prakticky jedinou cestou z chudoby je pro tyto děti vzdělání, díky kterému mohou získat dobré uplatnění na trhu práce. Často je však chudoba rodiny, ze které děti pocházejí, spojena i s nižším vzděláním rodičů. Dětem tak chybí nejen pozitivní vzor, ale také podpora a motivace ke studiu.

Velmi málo dětí je již v raném věku natolik uvědomělých, aby studovaly samy. Navíc často nemají v bytě či domě, ve kterém žijí, na studium klid či vlastní prostor. Navazující studium dítěte, ať už na střední škole nebo na učilišti, je opět spojené s dalšími náklady. Někdy tak jsou děti z chudých rodin od dalšího studia odrazovány.

Na překážky chudých dětí ve vzdělávání palčivě poukázala pandemie koronaviru, kdy se výuka realizovala online. Děti, které doma nemají počítač a neomezené připojení k internetu, se mnohdy potýkaly s obtížemi.

Naštěstí mobilní operátoři v prvních vlnách koronavirové krize poskytovali sociálně slabším rodinám připojení zdarma nebo za extrémně nízké ceny. Chybějící počítače a tablety poskytovaly v některých případech školy a mnoho neziskovek na ně organizovalo sbírky. Podle České školní inspekce, bylo dětí, které se vůbec neúčastnily distanční výuky v první vlně pod 1,5 %. Potíže se tedy snad podařilo zažehnat a dětem se vzdělání dostávalo. Z dalších vln však data prozatím nejsou známá, ale neměla by se příliš lišit.

Když je dítě nemocné nebo postižené

Fyzické či mentální postižení dítěte, případně jiná závažná diagnóza, je extrémně náročnou situací nejen po psychické stránce, ale rovněž po té finanční. Rodina většinou přijde o jeden příjem, protože jeden z rodičů musí zůstat doma, aby dítěti vypomáhal s běžným fungováním. Pokud je rodič takového dítěte navíc samoživitelem, mohou se dostat do vážných finančních potíží.

Podle studie nadace Dobrý anděl se totiž náklady na péči o takto nemocné dítě pohybují ve výši okolo 135 000 Kč ročně. Do této částky se počítají náklady na rehabilitace, různé léky či potravinové doplňky a také doprava ke zdravotním specialistům. Částka však nezahrnuje velké jednorázové výdaje, které jsou spojené s péčí o malého pacienta. Jedná se například o speciálně upravené auto, plošinu, stavební úpravy bytu, asistenčního psa nebo další zvláštní pomůcky, bez kterých se v některých případech dítě neobejde. Na pořízení tohoto vybavení sice mohou rodiče získat příspěvek od státu, ale nejedná se o celou částku. V případě, kdy si rodiče nemohou dovolit podíl na pořízení, nemají bez pomoci nadací nebo soukromých dárců příliš velkou naději na získání např. výše zmíněného automobilu.

Bez kvalitních a funkčních pomůcek se kvalita života postiženého či nemocného dítěte výrazně zhoršuje. Takové děti jsou totiž pak ještě více omezeny ve své mobilitě, což nejen je, ale i jejich rodiče, demotivuje k zapojení se do běžného společenského života.

Rodič postiženého dítěte si může zažádat o příspěvek na péči, jehož výši určuje stupeň postižení. Jedná se však o poměrně náročný administrativní proces a není výjimkou, že se již psychicky vyčerpaní rodiče setkají navíc s neochotným přístupem úředníků.

Na příspěvek na péči má pečující osoba nárok pouze v případě, že se o malého pacienta bude starat alespoň rok. Pokud se však o nemocné dítě rodič stará například jen dva nebo tři měsíce, na příspěvek nemá nárok. A to bez ohledu na skutečnost, jak nákladná může taková léčba být.

Překážkou pro nemocné či postižené dítě může být i škola. V prvopočátku školní docházky se musí vyrovnat se zvídavými pohledy spolužáků a zvyknout na nové prostředí. Při nástupu dítěte do školy velmi záleží na aktivitě rodičů, přístupu pedagogů i vedení školy a na jejich vzájemné komunikaci.

Kromě jiných problémů žijí často nemocné či postižené děti v určité izolaci od svých vrstevníků. Dítě by se mělo zapojit do různých volnočasových aktivit, aby mohlo sdílet kolektiv vrstevníků a získávat sociální zkušenosti. Navíc tyto aktivity přispívají i k psychické pohodě dětí.

Rodiče, kteří trpí finanční nouzí, si však mohou dovolit péči o dítě jen s velkými obtížemi. Na zajištění např. plavání či speciálně upraveného vozíku pro výlety do přírody jim nezbývají prostředky. Děti se tak často pohybují pouze v domácím prostředí a nemají šanci získat sociální zkušenosti, které jsou nezbytné pro další život ve společnosti.

Kdo pomůže dětem překonat těžké období?

Pro děti a rodiče, kteří čelí obtížné životní situaci, existují možnosti podpory. Na koho se tedy rodič chudého nebo nemocného dítěte může obrátit?

1. Stát

Kromě různých dávek lze požádat Úřad práce o tzv. Mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o dávku, kterou lze čerpat na zájmové aktivity dítěte nebo například na pořízení pomůcek do školy. O dávku musíte zažádat ještě před tím, než úhrada nákladů proběhne.

Podívejte se, jaká jsou pravidla pro získání dávky Mimořádné okamžité pomoci.

2. Zdravotní pojišťovna

Některé zdravotní pojišťovny poskytují pro děti např. příspěvek na tábory či pobyty u moře. Příspěvky lze čerpat i na pravidelné sportovní aktivity, které zajišťují různé spolky či sdružení. Podmínky čerpání příspěvku i jeho výši má každá pojišťovna nastavené individuálně.

3. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Nadějí pro chudé děti jsou různé podpůrné programy a také tzv. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kde mohou aktivně a bezplatně trávit volný čas či najít doučování. V současnosti je v České republice evidováno 250 takových zařízení. Různé kluby nebo volnočasová zařízení často vznikají i při farnostech nebo pod záštitou církve. Přehled nízkoprahových zařízení pro děti a mládež naleznete na stánkách České asociace streetwork.

4. Soukromí dárci

Pokud potřebujete vyšší finanční částku, která by pokryla například náklady na léčbu, asistenčního psa, sportovní vozík nebo jinou pomůcku, můžete se zkusit obrátit například na firmy a podnikatele, kteří sídlí v okolí vašeho bydliště. Některé velké společnosti mají vlastní nadační programy, u kterých lze žádat o příspěvek.

5. Nadace

V České republice existuje řada nadací, jejichž prostřednictvím se můžete zapojit do konkrétních programů, které se zaměřují na všeobecné potřeby dětí. Jsou jimi například financování obědů ve školních jídelnách nebo financování kroužků a dalších volnočasových aktivit.

Sháníte finanční nebo sociální podporu pro vás či vaše dítě? Ocitli jste se v tíživé životní situaci a potřebujete pomoc? Obraťte se na nás. Nadační fond Algo již poskytl individuální podporu řadě rodin i jednotlivců.