V Česku žije pod hranicí chudoby téměř jeden milion osob. Problémy s nízkými příjmy mají zejména osamělé ženy nad 65 let a samoživitelky (či samoživitelé). U samoživitelek je situace komplikovanější v okamžiku, kdy dítě dovrší 18 let věku. Znamená dosažení plnoletosti naprostou sociální krizi, nebo je možné požádat stát o další dávky?
Děti z chudých rodin v České republice bohužel nemají stejné šance jako jejich vrstevníci z bohatších rodin. Oproti jiným evropským zemím mají děti z chudších rodin pouze malou šanci dosáhnout vyššího vzdělání než rodiče. Jistě – máme zde systém sociálního zabezpečení. Jenže stát poskytuje na podporu rodin zhruba polovinu průměru dávek ve srovnání s vyspělými západními zeměmi.
USA bezesporu patří mezi vyspělé západní země. Současně se ovšem neřadí mezi země se silným sociálním systémem (navzdory tomu, že vyplatily přes 6 bilionů USD na dávkách koronavirové podpory). Vědci zjistili, že děti, které vyrostly v pouhém procentu nejbohatších amerických rodin, mají 10× větší pravděpodobnost, že získají nějaký patent oproti dětem z rodin s nižším než průměrným příjmem. Teoreticky tedy můžeme v USA najít statisíce ztracených géniů, kteří by v dospělosti mohli výrazně změnit kvalitu života, pokud by vyrůstali v lepších sociálních a ekonomických podmínkách.
Testy ukázaly, že rozdíl nezpůsobuje talent v jednotlivých skupinách dětí. Děti z bohatých rodin prostě snáze dojdou k cíli. Podle studie je jedním z důvodů vytváření určitých sociálních bublin. Děti z bohatších rodin se častěji dostanou do kontaktu s lidmi, kteří jsou sami inovátory. Jestliže děti inovátory znají nebo slyší své rodiče, jak hovoří o vědě nebo výzkumu, je u nich vyšší pravděpodobnost, že se samy o kariéru vědce začnou zajímat.
Studium na vysoké škole je jedním ze způsobů, jak se do jisté míry ze sociální bubliny vymanit. Úspěšně dokončené studium potom představuje jednu z cest, jak se vymanit z okovů chudoby. Pokud student pochází ze sociálně slabší rodiny (tj. rodina nedisponuje příjmem větším než 1,5násobek životního minima), má nárok na sociální stipendium. Jedná se o čtvrtinu základní sazby minimální mzdy za měsíc (k 1. 1. 2022 se jedná o 3 650 Kč měsíčně), vyplácené deset měsíců v akademickém roce v průběhu standardní doby studia.
Pokud se jedná o dítě ze sociálně slabších poměrů nebo z pěstounských rodin, má nárok na další státní příspěvky.
Jestliže dítě odchází z pěstounské nebo ústavní výchovy po 18. narozeninách, má nárok na jednorázový zaopatřovací příspěvek ve výši 25 000 Kč. Ten od 1. 1. 2022 nahrazuje dosavadní příspěvek při ukončení pěstounské péče. Nárok na jednorázový příspěvek však zanikne, pokud při ukončení pěstounské či ústavní výchovy dostane dítě věcný či peněžitý dar (a to i v případě, pokud by byl nižší než 25 000 Kč).
Také je možné zažádat o opakovaný zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně. Na ten vzniká nárok, pokud:
Situace je poněkud jiná u dětí, které vyrůstají ve vlastních rodinách. Sociální podporu stát ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek na dítě, jestliže příjem v rodině nepřevyšuje 3,4násobek (od 1. 1. 2022) částky životního minima rodiny. Měsíční výše přídavku na dítě potom činí:
Nad rámec toho lze také zažádat o doplatek na bydlení, popř. mimořádnou okamžitou pomoc (ani jedna z dávek však není přímo vázaná na věk dítěte).
Jak už jsme psali v úvodu článku, je to málo – mnohem méně, než by bylo adekvátní. Pokud se nacházíte v obtížné životní situaci, kdy ani s výše uvedenými příspěvky nemůžete své dospělé dítě na studiích udržet, obraťte se na nás. Nadační fond Algo pomáhá dětem i jejich rodičům. Můžeme vám poskytnout nejen materiální, ale i kulturní a sociální podporu.